Tento rod, pojmenovaný v roce 1920 Rudolfem Schlechterem, přesto začleňovaný do mnohem obsáhlejšího rodu Oncidium, jsem si obzvláště oblíbil. Zde jsem o něm už kdysi psal. Právě mi, spolu s druhem C.nubigena, vykvetla méně běžná Caucaea andigena. Poměrně malé květy jsou velmi barevně zajímavě a na rozvětveném stvolu je jich více, než je obvyklé u ostatních zástupců. Celá rostlina je velmi malá. Osvědčila se mi kultura na bloku borky se slabou vrtvou lesního mechu, tenké kořeny do něj ochotně zarůstají. Vyžaduje to ovšem častou zálivku, nebo spíše rosení celé podložky, a kultivaci v chladnějších podmínkách – jde o vysohorský druh. V dnešních dnech je udržení rozumné denní teploty docela problém, stíněním, větráním a mlžením, se mi to částečně daří.
