Už od velmi nesmělých začátků s orchidejemi (výstřižky z novin, časopisů, grafické listy z antikvariátu i staré knihy s tematikou orchidejí), mě tahle KYTKA doslova učarovala. Perokresba a barevný snímek této rostliny, v knize – „bibli“ orchidejářů naší generace (ORCHIDEJE autorů Jindry Duška a Jaroslava Křístka, Academia 1986), mě utvrdil v názoru, že je to nejhezčí Cymbidium. Ironií osudu jsem tuhle kytku získal až v roce 2007, kdo si počká, ten se dočká. Tohle Cymbidium, bělostné jako ze slonoviny (doslovný překlad latinského slova eburneum), je skutečně vznešené a velmi voňavé. Voní už ve dne, na rozdíl od jiných, bíle kvetoucích orchidejí, které voní výhradně v noci (např. Brassavola ssp., Angraecum ssp.). Rostlina tvoří kompaktní vějíře několika poměrně krátkých listů, které dokonale kryjí podlouhlou pahlízu, ze staré růžice vyrůstá jedno až dvoukvětý stvol nesoucí až 10 cm široký, bílý květ. Ten má výraznou citrónově žlutou skvrnu na pysku a jemně červeně tečkovaný spodek sloupku. Ještě k rozšíření v přírodě – je to převážně Himálajský druh rostoucí ve vyšších polohách Indie, Nepálu, Barmy a snad zasahuje až do Vietnamu. Vyžaduje chladnější a sušší pěstování v zimě, od pozdního jara je ideální umístit rostlinu ven, do polostínu. Výrazné rozdíly denních a nočních teplot těmto (nejenom) rostlinám velmi svědčí.
