Zmatku v přejmenování druhů (species), podrodů (subgenus) a rodů (genus) orchidejí, si celkem nevšímám. Nám, co pěstujeme orchideje pro zábavu, to může být jedno. Až poměrně nedávno mě zaujala sekce nejmenších brazilských epifytů rodu Laelia – podrodu Crispae, sekce Hadrolaelia. Po delší dobou pěstovaných druzích L.alaori a L.sincorana + L.jongheana (? – poslední dobou jsou oba druhy zařazovány do této sekce), jsem se pustil do dalších několika druhů a jejich četných variet (forem).
Pro snazší orientaci zůstanu při popisu u starých názvů. Habitus rostlin je u druhů L.dayana, L.praestans a L.pumila velmi podobný, pahlízy a listy jsou zmenšenou variantou jednolistých katlejí (od sebe se liší jen drobnými rozdíly ve stavbě květního pysku), jen L.sincorana má téměř kulaté pahlízy a L.alaorii je menších rozměrů. Květní stvoly vyrůstají volně z vrcholu nové pahlízy, z rozevírajíciho se listu a oproti katlejím nemají květní pochvu.
Laelia alaorii
Je to nejmenší epifytická brazilská Laelia. Má jednotlivé bílé až růžové květy, které vyrůstají na vrcholu pahlízy dorůstajícího výhonu. V poměru k rostlině je květ poměrně velký, má v průměru 4 cm, i když není zcela otevřený. V přírodě roste v pobřežním pásu hor státu Bahia, vysoko na stromech. Podnebí je zde příjemné, teplo a vyšší vzdušná vlhkost, časté jsou mlhy. V kultuře vyžaduje temperované až teplé prostředí, dostatek světla a pravidelnou zálivku. Je to bezproblémově rostoucí druh.
Laelia dayana
Střední až vyšší polohy v Serra dos Órgãos brazilského státu Rio de Janeiro. Barva květů je od typické růžové s tmavším okrajem pysku a tmavými žilkami uvnitř pysku, přes světlé odstíny s velmi tmavým pyskem (semialba) a coerulea formy.
Laelia jongheana
Roste v centrální oblasti státu Minas Gerais, v horském pásmu zvaném Espinhaço, ten je pro zajímavost s délkou 1200 km nejdelším souvislým pásem hor v Brazílii. V Serra do Caraça a v oblasti Pico do Itambé, blízko města Diamantina. Nachází se v nadmořských výškách 1200 až 1500m., kde roste na velóziích, příbuzných jukám. Zde je hezký článek s fotkami z lokalit.
Laelia praestans
Střední polohy JV Brazílie států Minas Gerais a Espírito Santo, v podobných podmínkách jako další druh.
Laelia pumila
Roste ve státech Espírito Santo a Minas Gerais, obvykle v otevřených, vlhkých lesích kolem řek a bažinatých oblastech, ve výškách 600 – 1300 m.n m. Preferuje spíše chráněná místa nízko na kmenech stromů. Druhu vyhovují temperované podmínky, zimní noční teploty mohou klesat až na 10°C. Právě kvetou dvě velmi hezké rostliny, první s 11cm širokým květem. Současně kvete i kytka získaná od firmy jako překvapení. Koupil jsem jí bez jmenovky a vypadá to na hybrid s druhem L.pumila – dva květy o šířce 9 a 10 cm jsou docela hezké (kdyby mě nazajímala jen botanika).
Laelia sincorana
Laelia sincorana roste v centrální části brazilského státu Bahia, v horském celku Chapada Diamantina, v pohoří zvaném Serra do Sincorá, v nadmořské výšce kolem 1 200m. Na přírodním stanovišti roste epifytně na veloziích, i terestricky na skalách. Je to miniaturní a velmi sukulentní rostlina, má malé oválné až téměř kulaté pahlízy, které nesou jeden velmi tlustý, krátký list. Do 10 cm široký květ vyrůstá na krátké stopce z vrcholu pahlízy nového výhonu, po rozevření dorůstajícího listu. Vitálnější exempláře mohou mít i 2 až 3 květy na stvolu. Barva květu je značně variabilní v odstínech růžové až purpurové barvy. Existují i bílá alba forma a velmi ceněná forma coerulea s nafialovělým nádechem. V naší zeměpisné šířce vykvétá na jaře nebo začátkem léta. Zima je odpočinkové období, kdy rostlina vyžaduje sušší podmínky a sníženou teplotu. Mám několik rostlin a všechny mám v plastových, velmi malých květináčích, výhradně v čistě minerálním granodioritu.
