Právě začínají kvést první mexické lelie, nejdříve to byla Laelia albida. Další začíná vykvétat druh Laelia anceps, který jsem si oblíbil a mám několik rostlin z různých zdrojů. Vůbec poprvé kvete kytka od kamaráda, je to ta tmavá. Neobvyklý je u ní velmi úzký pysk. Ta druhá je semi alba forma, zvaná někdy i veitchiana nebo coerulea. Je to docela mohutná rostlina s dlouhým květenstvím a poměrně velkými květy. V kultuře to je bezproblémový druh vyžadující chladnější přezimování a ideálně letnění od května do října. Rostliny mám přivázané na podložce – kusu kůry nebo dlouhém kmínku ze zimolezu, což se mi osvědčilo jako nejlepší řešení. Kořeny se plazí po celém povrchu, takováto montáž nezabere příliš místa a dřevo je velmi trvanlivé.
