Cattleya bicolor
Orchideje bez obvyklé pigmentace byli vždy raritní a vysoce ceněné. Pravděpodobnost, že v populaci normálních rostlin bude apochromní jedinec, je velmi malá, protože ztráta barevnosti není daná prostředím, ale náhodnou genetickou změnou. Velmi cenění jsou zejména zástupci rodu Paphiopedilum (z nich pochází i nejznámější kříženec Paphiopedilum Maudiae). Stejně postižení jedinci se ale vyskytují napříč rody. Od kamaráda jsem dostal takto „defektní“ rostlinu druhu Cattleya bicolor. V loňském roce poprvé vykvetla, květ nebyl nic moc, divně pokroucený a docela ošklivý. Následně jsem se na netu dozvěděl od jednoho brazilského pěstitele, že bifoliátní katleje potřebují trvalý přísun vody, vyžadují stále mírně vlhký substrát/podložku a přílišné sušení jim neprospívá. Začal jsem je tedy více zalévat a výsledek se dostavil. Letošní květ je velmi efektní.
Mám ještě dovětek, jak je to vlastně s pojmenováním takovýchto rostlin. Název apochromních orchidejí (platí to obecně pro apochromní rostliny) se uvádí obvykle ve formátu název název var. alba (v tomto případě Cattleya bicolor var. alba), který je obecně zažitý ale botanicky nesprávný. Není to hlavně varieta (odrůda), taxonomicky daná kategorie planých rostlin, které se od stejného druhu liší drobnějšími dědičnými morfologickými odchylkami, které jsou charakteristické pro celou populaci. A ani alba, neboli albinotická forma, není správně, jak uvádím níže. Správné pojmenování je apochromní forma.
Nepatogenní ztráta barevnosti rostlin je dvojího typu. Apochromie je genetická odchylka (mutace) způsobující ztrátu barevného pigmentu, ale díky chlorofylu se rostlina sama normálně vyživuje. V případě albinismu jde o ztrátu veškerého pigmentu, tedy i chlorofylu. Normálně vyživované rostliny nemají šanci na přežití, jinak vyživované rostliny (s heterotrofní výživou) ale ano.Jako příklad mohu uvést naší celkem běžnou nezelenou orchidej Neottii nidus-avis, hlístník hnízdák. Rostlina získává kompletní výživu z endomykorhizy – z trvalého symbiotického soužití s houbami, jejichž vlákna prorůstají do pletiv rostliny a tak ji vyživují. Tento typ závislosti se označuje jako obligátní mykotrofie.
