Botanických druhů rodu Odontoglossum, které mají bílou barvu květů, moc není. Právě mi ve sbírce kvetou dva takto kvetoucí druhy. Odontoglossum crispum je asi nejznámější ze všech členů rodu. Areál výskytu je pouze v Kolumbii, kde snad ještě v přírodě roste. Původně se vyskytoval v pásu hor od severu až k jihu a to poměrně vysoko, v nadmořských výškách 2300 – 2900 metrů. Objevil jej v roce 1841 německý botanik Karl Theodor Hartweg a na základě jeho herbářového vzorku druh popsal Lindley. V 19. a 20.století však byl druh tak intenzivně sbírán, že mu hrozilo téměř celkové vyhubení. Květenství se tehdy běžně používala k řezu. Pro určitou rozdílnost ve tvaru květu, se odlišují dvě formy typické pro dvě hlavní místa výskytu – Pacho a Fusa. Forma Pacho má květy celkově plnější, hlavně díky širokým petalům a pysku, jsou vizuálně kulaté. Forma Fusa má květy jakoby hvězdicovité, zvlněné tepaly jsou podstatně užší a více kopinaté, konce jsou ostře zašpičatělé. Základní barva je bílá s náhodnými, vínově červenými skvrnami nebo jemným vínovým zabarvením. Četnost skvrn je velmi nepravidelná, některé rostliny mají květy jen s několika málo skvrnami, obvykle na pysku. Viděl jsem však i kytky s květy poměrně intenzivně skvrnitými. Báze pysku a kalus jsou žluté, s červeným žilkováním. Rostliny mají sympatickou velikost, pahlízy do 8 cm, spodní, pahlízu kryjící listy jsou dlouhé do 40 cm a dva vrcholové listy 30 cm. Při silném oslunění získává, jinak tmavě zelená rostlina, intenzivní vínové zabarvění anthokyany. Květní stvol vyrůstá z báze pahlízy, prorůstá sevřeným místem spodního listu a objevuje se nad ním. Dorůstá do délky až 20 cm a může mít až 20 jemně vonících květů, které jsou poměrně hustě nahloučené a dorůstají do velikosti 8 až 10 cm. Velmi blízkým příbuzným, dokonce ze stejného podrodu, je severokolumbijské Odontoglossum nobile, dříve nesprávně označované jako Odontoglossum pescatorei. Druhá kytka, která mi právě kvete, je Odontoglossum cirrhosum, které má v přírodě hlavní areál výskytu v Ekvádoru, zasahuje i do jižní Kolumbie. Oproti předchozímu druhu roste v nižších nadmořských výškách – 1600 až 2000 m. I rostlina je o něco menší a i při intenzívním oslunění zůstává světle zelená. Květní stvol dorůstá délky do 50 cm a může nést u vzrůstných exemplářů v přírodě i 50 květů. Ty mají v průměru až 10 cm a příjemně voní. Oba druhy, stejně jako ostatní odontoglosa pěstuji v plastových květináčích, v kůrovém substrátu s perlitem a dřevěným uhlím. Poslední dobou přecházím, inspirován velmi pozitivními výsledky kamaráda, na substrát z kokočipsů. Všechny kytky od května letním, v zimě je mám ve studeném skleníku nízko pod sklem. Celoročně je více zalévám, intenzivněji zvláště v létě.
Pingback: Odontoglossum crispum | BLACK ORCHIDS