Před dvěma týdny jsem byl na velmi krátké dovolené ve Vysokých Tatrách. Přítelkyně Káča zamluvila ubytování už někdy v květnu a koncem srpna jsme vyrazili a měli výjimečné počasí, kdy do hor po chladném červnu, červenci a první polovině srpna přišlo léto. To přírodu tak zmátlo, že začaly kvést vysloveně jarní kytky, například Primula minima, prvosenka nejmenší, nádherný glaciálni relikt. 
Túrami jsme si dávali (hlavně já) do těla. I během pochodů, jsem si 
neupřel nějaké to náhodné botanizování. Jednoznačně dominantním kvetoucím druhem byl letní hořec, Gentiana asclepiadea, neboli hořec tolitovitý/horec luskáčovitý. 
Tuhle kytku znám z mládí z krkonošských Rýchor, je to nádherná kytka. Botanickým vrcholem výpravy byl objev několik druhů orchidejí, z toho tři druhy jsem viděl vůbec poprvé. První orchidejí byl kruštík Epipactis helleborine, rostoucí v několika exemplářích u asfaltky vedoucí lesem na Popradské pleso. 
Tento druh jsem už mnohokrát našel v Čechách, je stále celkem běžný. Další kytkou byl bradáček vejčitý, Listera ovata. Stará známá, která mi roste na zahradě v záhonu růží. Po dvou dnech, při stejné cestě na Popradské pleso jsem objevil téměř odkvelý Epipactis atrorubens.
Taky 
relativně běžný druh, znám jej třeba ze Šumavy. A pak to přišlo. Těsně u silnice, kus před plesem, jsem si pod jedním smrkem všiml něčeho zvláštního, krátkých zelených bezlistých výhonů se semeníky. Co to jen může být? Teprve doma jsem zjistil, že je to Coralorhiza trifida, nádherná miniaturní orchidej, a moje první. 
Od plesa jsme 
traverzem lezli do sedla pod Ostrvou, převýšení je to asi 500 m. Cesta se v jednom místě přiblíží ke skále s nádhernými skalničkami, roste tam toho hodně, zaujal mě odkvetlý hořec Gentiana clusii. A o něco výše rostla další orchidej, Coeloglossum viride, vemeníček zelený, s extrémně dlouhými braktejemi – palisteny. 
Nádhera a taky první objev. Následovala cesta po magistrále a mezi sedlem a úchvatným Batizovským plesem rostla na svahu u cesty další orchidej a hned tři rostliny. Husté květenství, v mém případě hustě nahloučené tmavě zelené semeníky, mi také nedaly žádné vodítko k identifikaci. Po návratu jsem prolistoval pár knih a rostlinu identifikoval jako Leucorchis albida (nebo také Pseudorchis albida), běloprstku bělavou, také můj první objev. Den se tedy opravdu vydařil, třešničkou na dortu pak byly kamzíci, které jsme viděli nad Batizovským plesem.
