Tento převážně epifytní druh ze západního a jihovýchodního Yunnanu a severovýchodní Barmy, je v kultuře stále poměrně vzácný, i když byl popsaný Koopowitzem a Hasegawou v roce 1990. Fowlie druh popsal ve stejném roce jako Paphiopedilum markianum, bylo to ale o něco později než zmínění pánové a tak je podle pravidel botanické nomenklatury tento název jen synonymem. V přírodě roste v horských členitých pralesích, v nadmořských výškách 1400-2200 m a zpravidla vysoko na stromech. Klima je zde mírné, ani příliš teplé a ani studené. Zde je pro představu zajímavý článek z Barmy. Právě kvete rostlina, která má jen jednu růžici. Pěstuji jí v lehkém kůrovém substrátu v květináči, ten je zavěšený na docela světlém místě v temperovaném skleníku. Nutno podotknout, že rostlina přirůstá velmi pomalu. Zbarvení květu mě velmi potěšilo a odpovídá názvu této velmi hezké kytky – na praporku má výrazné tygří skvrny.
