Počátkem 90.let jsem v malém krámku, ve Spálené ulici, koupil první orchidej Dendrobium nobile, mám ji mimochodem dodnes. Co to následně způsobilo, posuďte sami. Doufám, že se nebudete nudit a třeba vás i trochu inspiruji.
Aleš Dvořák blackorchids@blackorchids.cz
Novosvětský rod Dryadella, který je součástí značně rozsáhlého a složitého subtribu Pleurothallidinae, obsahuje přes 40 druhů, rostoucích od Mexika po Peru, s největším zastoupením v Kolumbii, Venezuele, Brazílii, Ekvádoru a Peru. Jsou to malé rostliny s kompaktními trsy úzce nebo široce kopinatých a poměrně tuhých listů, rostoucích nahloučeně z krátkého, větveného rhizomu. Z báze listu vyrůstá různě dlouhý květní stvol (podle druhu), který je ale vždy kratší než listy. Nese obvykle jen jeden malý ale nápadný květ ve tvaru trojcípé hvězdy. Většina druhů má základní barvu květu v odstínech žluté až zelené s výrazným červeno-hnědým až vínovým tečkováním. Pěstování je bezproblémové, všem druhům vyhovují temperované podmínky s normální zálivkou, snesou občasné přisušení. Kultura na bloku je nejvhodnější, rod se výborně hodí pro pěstování ve vitrínách. Asi nejmenším druhem je Dryadella butcheri, která je endemitem Panamy. Je to moje nejmenší orchidej a rozhodně jedna z nejzajímavějších. Zde je několik snímků.
Tato sekce obsahuje nejatraktivnější zástupce rodu. Zejména jen několik let známé druhy Phragm.andreettae (popsané v roce 2006) a hlavně Phragm.kovachii, asi největší objev z čeledi Orchidaceae posledních let. Dalšími členy sekce jsou dnes už „klasika“ – Phragm.besseae (1981) a jeho příbuzné, a pravděpodobně ještě hezčí, Phragm.dalessandroi, dále Phragm.fischeri (1996) a poslední je Phragm.schlimii (1854), které má největší areál výskytu. Phragmipedium kovachii bylo popsáno v roce 2002 v USA, kam bylo ilegálně dovezeno. Roste na několika místech na severu Peru v regionech Amazonas a San Martín. Zde jsou snímky z přírody a další informace. Phragm.andreettae a fischeri rostou shodně v severním Ekvádoru, poblíž města Maldonado. Jsou to velmi malé, kompaktní rostliny. Podle informací z lokalit, rostou v nadmořských výškách 1000 – 1500 metrů, tedy v temperovaném až chladnějším prostředí. Mám dvě rostliny Phragm.fischeri a musím konstatovat, že i po letech, co je mám, jsem nepřišel na ideální podmínky kultury. Phragmipedium besseae jsem viděl i v přírodě, při cestování v Ekvádoru. Je to skalní druh, rostoucí na šikmých stěnách v nízké vrstvě humusu, na velmi vlhkých místech. Našli jsme zde velkou populaci rostlin. V kultuře je u tohoto druhu někdy problém s plazivým resp.stoupavým růstem rhizomu s výhony. Rostlina v poměrně krátké době vycestuje do strany a často i do výšky z květináče. Druh byl poprvé objeven v Peru. Velmi podobné a mnohem vzácnější Phragmipedium dalessandroi, je známé pouze z malého území v jižním Ekvádoru. Květ se od předchozího druhu liší jen nepatrně, nejmarkantnějším rozdílem jsou dolů zahnuté petaly. Phragmipedium schlimii je endemit Kolumbie. Tento poměrně velký druh kvete po delší dobu – na dorůstajícím květním stvolu se postupně otevírají jednotlivé květy, které po nějakém čase bez známek vadnutí odpadávají a pokračuje růst nového květu. Je to typické pro všechny postupně vykvétající druhy.
A zde je pár snímků z lokalit Phragmipedium besseae v Ekvádoru, ráje na zemi
Spolu s druhem Paphiopedilum stonei je to můj nejoblíbenější člen atraktivního subgenu Polyantha. Paphiopedilum wilhelminae roste pouze v centrální části Nové Guiney. V roce 2007 jsem viděl mnoho rostlin na různých místech v okolí Wameny, v údolí Baliem. Jsou dosti variabilní co do velikosti, na holých skalách tvoří růžice krátkých, a velmi tuhých listů a ve větším stínu mají rostliny podstatně delší listy. Na stanovišti ho často doprovází nádherné Bulbophyllum cruentum.
Paphiopedilum wilhelminae popsal v roce 1942 americký botanik Louis Otho Williams, kurátor botanického oddělení the Chicago Natural History Museum a pojmenoval ho podle nizozemské královny Vilemíny. Je často zaměňován s druhem Paphiopedilum praestans, to má ale jinou stavbu staminodia a jiný areál výskytu v přírodě na Nové Guiney. Zde je klíč na odlišení podobných druhů.
Odkazy: SlipperOrchids
Paphiopedilum gratrixianum patří do skupiny zajímavých chladnějších střevíčníků z oblasti JZ Číny (Yunnan), Barmy, severního Thajska, Laosu a severního Vietnamu. Jsou řazené do poddruhu Paphiopedilum, který obsahuje 20 druhů. Výjimkou, se značně vzdáleným výskytem, je Paphiopedilum druryi z Indie a Paphiopedilum exul z Thajska. Typické je pro tuto skupinu, že její zástupci rostou převážně terestricky a výjimečně epifytně v horských stálezelených nebo polopadavých mlžných pralesích. Habitus rostlin je podobný, listy jsou svrchu světle až tmavě zelené, různě intenzivní vínová pigmentace se objevuje na spodní straně listů u jejich báze. Květní stvol nese jeden květ. Paphiopedilum gratrixianum má dvě hlavní místa výskytu v přírodě, od sebe značně vzdálená. „Klasický“ barevnější typ byl popsán v roce 1905 na základě rostlin sebraných v jižním Laosu. Druhý typ byl popsaný teprve v roce 2002 Dr.Averyanovem, podle rostlin vyskytujících se v severním Vietnamu. Tyto rostliny mají jinou barvu květů, proto byly popsány jako Paphiopedilum gratrixianum var.daoense. V kultuře vyžaduje tento druh celoročně vyšší vlhkost substrátu, v létě normální teploty, je možné i letnění. V zimě mu vyhovuje umístění v chladnějších podmínkách. Je to bezproblémová kytka.
